16.10.
Ráno bylo sice mrazivé, ale výrazně se oteplilo, a tak byly na dnešní fotbálek parádní podmínky. Počet fotbalistů na plácku už bohužel nebyl tak potěšující. Sešlo se totiž jen jádro týmu (Pichič, Mikymek, Fanda a Dvořka).
Los do úvodního zápasu určil týmy takto: Pichič a Mikymek hráli proti Kořaloj a Feroj. Favorit utkání, první tým svým ledabylým ztrácením míčů a zahazováním šancí dovolil soupeři držet krok. Skóre bylo brzy 5:5. Poté ovšem Pichič s Mikym zabrali a vyhráli 10:6.
Rohodli jsme, že v dalším zápase budou platit góly pouze hlavou. Nahoře hráli Pichič a Ferko. Dole byli Mikymek a Kořala. Branky dlouho nepadali, tak jsme se domluvili, že budem hrát do 2. Prvnímu se podařilo vsítit branku poměrně z dálky po odskoku Feroj. Na 1:1 vyrovnal Mikymek, když si sám zvedl míč. Chvilku poté se stejný hráč snažil rychle přenést hru dlouhým centrem do vracející se obrany. Centr se příliš nepovedl, přesto Kořala skóroval. Centr byl krátký, odrazil se poměrně vysoko od země a skušený mazák Dvořka toho využil a rozhodl zápas.
Po vyprávění školních prohřešků jsme si šli zahrát kasu. Los prohrál a v bráně začal tradičně Pichič. Dostal 12, ostatní měli 10. V kysně jsme se často střídali. Hra byla plná zajímavých momentů. Pokusim se jeden popsat. Brankář vykopl vysoko míč blízko brány. Toho chtěl využít Kořala a rychle se k němu rozběhl. Chtěl skórovat hlavou, ovšem míč čelem nestihl a meruna mu spadla na nohu, od které putoval míč do zámezí, což zajisté gólmana potěšilo. I díky této situaci kasu prohrál Dvořka a 3 prdeláčky ho neminuli.
Po skončení ještě nebyla tma, a tak jsme si kopali. Skoušeli jsme ve čtveřici udělat co nejvíce panenek. Ovšem naše zmrzlé nohy nás moc neposlouchali. Moc nám nepomohla ani horšící se viditelnost a rozrušovali nás i naše časté vtípky. Měli jsme problém udržet míč ve vzduchu 5 kopů. Náš cíl bylo číslo 10. Když už jsme to chtěli vzdát, tak to vyšlo. Tradičně už za tmy jsme tak mohli jet domů v klidu a pohodě.
