"Sázíme na týmový duch"
Když stál v roce 2006 u zrodu fotbalového týmu v Sylvárově, asi netušil, že právě buduje rodinu, která spolu bude nejen trávit drtivou většinu svého volného času, ale i sbírat úspěchy na fotbalových hřištích. Pokud právě toto bylo jeho záměrem, musel mít z letošní sezóny skutečně velkou radost. Útočné eso sylvárovských barev a jeden z nejoddanějších nositelů zelenočerného dresu Miky nám o právě uplynulé sezóně pohovoří v následujícím rozhovoru.
Sylvárovští se letos zúčastnili tří turnajů a ze všech si odvezli pohár, v týmu by tedy měla panovat spokojenost.
Určitě, k naprosté spokojenosti ovšem chybí ještě první vítězství na turnaji. Věřím ale, že i to brzy přijde.
S turnajem v Kuksu již měl mančaft zkušenosti z minulých ročníků, do Velichovek a Cerekvice však zajížděl poprvé, jak by jsi hodnotil právě dvě posledně zmiňované štace co se organizace týče?
Tak turnaj ve Velichovkách navazuje na náš oblíbený turnaj v Dolanech, pořadatel je stejný, takže organizace byla výborná. V Cerekvicích bylo taktéž všechno v pořádku, nevadil nám ani veselý moderátor a poněkud zajimavý výběr hudby.
Na který z letošních turnajů budeš vzpomínat nejradši a které z trofejí získaných v kalendářním roce 2010 si nejvíce vážíš? Proč?
Určitě mě napadá Bono cup. Tento turnaj je pro nás ten top a letos se nám podařilo získat pohár, ikdyž konkurence byla veliká. Obrat ve čtvrtfinále, který se nám podařil, vejde do dějin FCS. Navíc to byl letošní první turnaj, takže jsm
e si ho nejvíc užili.
Zatímco složení beků a útočníků se nijak závratně v průběhu turnajů neměnilo, na pozici golmana nastoupil pokaždé někdo jiný. Který z trojice brankářů tě svými výkony potěšil nejvíce?
V první řadě musím poděkovat triu Mižu, Bigra, Štěpnička, že nám pomohli a do brány se postavili. Pomohli nám určitě všichni. Mižu byl již osvědčený a nezklamal. U Bigry hovoří za vše, že byl zvolen nejlepším golmanem turnaje. Jeho zákroky bagrem a podobně zaujali všechny přihlížející. Štěpnička mě, abych pravdu řekl, mile překvapil. Často nás podržel s jeho rukavicema prvoligového golmana.
V turnajové sezóně se vedle tebe na hrotu útoku točili Santa, Máca a Víca. Jak jsi byl spokojen s útočnou fází týmu a s kterým ze spoluhráčů sis na hřišti nejlépe rozuměl?
Nerad bych někoho vyzdvihoval, sázíme na týmový duch. Každý má svoje přednosti. U někoho to je rychlost, u někoho obří pupek.
Na bojiště cestovali s hráči i fanoušci, jak hodnotíš účast fanclubu na letošních akcích?
Fanoušci nám projevili podporu a za to jim patří dík. Většinou máme největší fanklub, který je vybaven dresy a vuvuzelami. Na prvním turnaji jich bylo až neuvěřitelně hodně. Bohužel postupně ubývali a v Cerekvici už se ukázali jen nejvěrnější.
Když by jsi měl zavzpomínat a vybrat nejhezčí a nejdůležitější letošní sylvárovskou branku, která by to byla?
Musím vybrat Márův vyrovnávající gól ve vypjatém čtvrtfinále Bono Cupu, po kterém propukla obrovská euforie. V tomto zápase jsme dlouho prohrávali, kvůli neregulérnímu gólu a vyrovnat se povedlo až na konci. Poté jsme postoupili díky výhře v penaltovém rozstřelu. Nejzhezčí gól si teď nedokážu vybavit.
Když už jsme u těch vzpomínek, zalov závěrem v paměti a ke každému turnaji přiřaď jeden bod, který ti utkvěl v hlavě.
Velichovky si budu pamatovat především jako turnaj, kde jsme měli největší fanklub. Turnaj v Kuksu se stal zajímavým Bigrovým brankářským stylem. Z Cerekvic si z neznámých důvodů moc nepamatuji začátek, ale nepříjemná událost s Béďovým zraněním mi určitě utkvěla v hlavě.
Děkuji za rozhovor.
Nemáš zač, ty kun..!
Článek převzat z magazínu OnaDnes.
Zdroj fotek : TJ Velichovky
